|
| |
|
|
The Phenomenon of the "Intellectual Dark Web"
Drake, Daniel ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce se zabývá tématem "Intelektuálního Dark Webu" - údajného uskupení akademiků, autorů a dalších osobností, jejichž názory jsou považovány za kontroverzní. Vzhledem k nedostatku akademické literatury práce objasňuje pozadí, z něhož termín vzešel a zjišťuje, zda je skupina jako celek koherentní. Výzkumná část práce je rozdělena do dvou fází. V první jsou tři nejvýznamnější aktéři (Jordan Peterson, Sam Harris a Ben Shapiro) podrobeni kritické diskursivní analýze, z níž vzejde pět opakujících se témat. Jsou jimi identita, svoboda slova, opozice vůči levici, opozice vůči elitám a apel na rozum. Následně je analyzováno deset vzorků tvorby každého z autorů s cílem zjistit, zda je oněch pět témat přítomno napříč časem a různými typy mediálních formátů. Největší překryv byl zjištěn u proti levicové rétoriky, byť se současně ukázalo, že mezi aktéry existuje jemný rozdíl ve vnímaní slova "levice". Podobné závěry byly učiněny i v případě tématu identity a odporu k elitám. Analýza také ukázala, že kromě zjištěných společných témat se každý z autorů zaměřuje na různé jiné oblasti, v nichž vzhledem k jejich odlišnému ideologickému, a především náboženskému přesvědčení nelze předpokládat takovou shodu.
|
|
|
Informace nebo manipulace? Česká média a katolická církev.
Kolaříková, Lenka ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Práce charakterizuje etické principy týkající se zpravodajské funkce médií, mezi něž patří zejména pravdivost, nestrannost, ověřování informací a transparentnost jejich získávání, jejich relevantnost pro společnost a celková úcta k člověku. Sleduje, jak mediální etiku pojímají církevní dokumenty i profesní etický kodex žurnalistů. Etické hodnoty posléze komparuje s tzv. hodnotami zpravodajskými, které určují, jaká událost se stane mediální zprávou. Mezi tyto hodnoty patří napříkad aktuálnost, kulturní a geografická blízkost, prominentnost a negativita. Práce se dále zabývá problematikou mediální manipulace a jejími metodami, mezi něž patří uvádění lží a polopravd, zneužívání mýtů a stereotypů, manipulace s autoritou nebo umělé vytváření objektivity. Metodou rešerše se posléze zabývá zpravodajstvím českých médií o katolické církvi. Poukazuje na témata, která nastoluje zpravodajství České televize a která naopak opomíjí. Rozbor mediálního zpracování konkrétních událostí - celosvětového setkání mládeže v Madridu, návštěvy Benedikta XVI. v Německu a svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi - posuzuje tyto obsahy z hlediska dříve stanovených etických kritérií. Práce dochází k závěru, že zpravodajství českých médií o katolické církvi se pohybuje na hranici mezi manipulací a neprofesionalitou, když...
|
|
|
Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley
Pánková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley pojednává o událostech z roku 1964, kdy se Berkeley stalo centrem amerického politického aktivismu. Studentům Berkeley bylo tehdy univerzitní administrativou zakázáno na kampusu provozovat veškeré politické aktivity. Svými protesty se studenti Kalifornské univerzity snažili rozhodnutí administrativy zvrátit. Účastníkům hnutí se nakonec podařilo vedení univerzity přesvědčit a jejich politické svobody byly navráceny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První stručně charakterizuje toto studentské hnutí, jeho příčiny a části. Analyzovány jsou také jeho důsledky a dozvuky. Druhá část práce, zabývající se způsobem, jakým hnutí zobrazovala média, je rozdělena na tři kapitoly. První z nich se zaměřuje na tendence médií obviňovat účastníky protestů z radikalismu. Studenti, kteří se hnutí účastnili, byli nejčastěji označováni jako komunisté nebo beatnici. Tématem druhé kapitoly je osobnost Maria Savia a vliv, jaký na jeho postavení měla média. Role Maria Savia byla médii uměle zveličována a ostatní vůdčí osobnosti byly novináři zcela opomíjeny. Poslední kapitola se zabývá studentskými novinami Daily Californian, které měly velký dopad na vývoj hnutí. Studenti Kalifornské univerzity byli díky tomuto deníku velmi dobře informováni o...
|
|
|
Prezentace novinářů České televize na sociálních sítích s ohledem na opatření určující pravidla a způsob jejich vystupování
Poláková, Anna ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo detailně představit dokument vydaný ředitelem Zpravodajství a sportu České televize Zdeňkem Šámalem s názvem Desatero pro práci novinářů České televize na sociálních sítích. Tento dokument doporučuje redaktorům České televize, jak mají komunikovat na svých osobních profilech na sociálních sítích. V této souvislosti je součástí práce rovněž poměrně rozsáhlá rešerše, která čtenářům představuje, zda podobný dokument vydávají i jiná veřejnoprávní média v Evropě. Důležitou otázkou v rámci této problematiky byla novinářská autonomie a svoboda slova, které by takovýmto typem dokumentu mohly být teoreticky ohroženy. Pro komplexní přiblížení celé problematiky je v rámci této práce také praktická část, jejíž součástí jsou rozhovory s redaktory ČT, díky nimž je čtenářům představen také subjektivní pohled, a to jak na Desatero, tak na svobodu slova jako takovou. Diplomová práce tedy seznámila čtenáře s dokumentem vydaným Českou televizí a podrobně představila podobná opatření, která využívají jak naši geografičtí sousedé, tak např. Francie či Velká Británie (její veřejnoprávní televizí BBC se české Desatero inspirovalo nejvíce). Teoreticky ukotvila problematiku svobody slova novinářů, a také blíže představila sociální sítě, kterých se dokument úzce dotýká. V praktické části...
|
|
|
Diskuse k zpravodajským článkům na sociálních sítích
Rozsypalová, Blanka ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá diskusemi pod zpravodajskými články, které zpravodajské servery sdílejí na sociální síti Facebook. Cílem práce je shrnout dosavadní znalosti o tématice, proto jsou v práci shrnuté důležité teoretické koncepty, které s tématem souvisí. Diplomová práce se proto kromě komunikace, online komunikace a přítomnosti zpravodajských serverů na sociálních sítích zabývá i tématem anonymity na sociálních sítích a tím, jaký vliv může anonymita mít na podobu diskusí. Kapitola diplomové práce se věnuje i spirále mlčení a její možné přítomnosti v diskusích. Další kapitola je pak věnovaná svobodě slova a novým způsobům boje proti dezinformacím a nenávisti na sociálních sítích. V empirické části se diplomová práce zaměřuje na to, jak samotní uživatelé vnímají zpravodajské servery na sociálních sítích. Další část práce se věnuje dobrovolnické skupině #jsmetu. Ta se snaží do diskusí vnést věcnost a slušnost. Práce analyzuje tři diskuse, do kterých #jsmetu vstoupilo a odhaluje, jakou má jejich přítomnost vliv na diskusi. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktuální téma, práce poukazuje i na otázky pro další bádání.
|
|
|
Role investigativní žurnalistiky v demokratické společnosti na příkladu Güntera Wallraffa
Hubeňáková, Monika ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem investigativní žurnalistiky v demokratické společnosti, a to na příkladu Güntera Wallraffa, průkopníka německých investigativních žurnalistů. Jeho práce a metody jsou kontroverzní a zpochybňované, a proto jsem se zaměřila na to, jaké etické a legální překážky jeho dvě vybraná díla musela překonat. Zvolila jsem dvě reportáže - Informationen aus dem Hinterland a Ganz unten, ze sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století a sledovala jsem, čím byla tato díla důležitá pro dobu, ve které vznikla, jaké změny přinesla a v čem byla problematická. Obě reportáže byly natočeny skrytou kamerou, a proto nebyly nejprve veřejností přijímány, po rozhodnutí Spolkového ústavního soudu však byla metoda rešerše za pomocí skryté kamery, pokud vede k odhalování nesprávností, právně uznána. Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem pracovala s dobovými archivními články a sekundární literaturou. Konkrétní informace z článků jsem propojila s poznatky ze sekundární literatury. Rekonstruovala jsem spojující linku mezi oběma díly, pojícím motivem celé práce byla žurnalistika jako čtvrtá moc ve státě, která zajišťuje dodržování lidských práv a svobod a podílí se tak na udržování demokratické společnosti.
|
|
|
Svoboda slova 2.0 - pojetí svobody slova u současných českých novinářů
Ostrá, Alžběta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská práce nazvaná Svoboda slova 2.0 - pojetí svobody slova u současných českých novinářů se zabývá aktuálním pojetí fenoménu svobody slova v českém mediálním prostředí, konkrétně v oblasti periodického tisku. Kontext svobody slova práce zkoumá sociologického a filozofického pohledu, právního řádu, jenž svobodu projevu českých médiích reguluje. Důraz je kladen na roli tisku v cké společnosti a potřebu svobody slova pro její správné fungování. Nejsou opomenuty ani vlivy zasahující do novinářské autonomie a fenomén autocenzury jako významné restrikce omezující novinářskou svobodu projevu. Práce nabízí aktuální stav svobody slova dle neziskových organizací Freedom House a Reporters Without Borders a zaměřuje se i na nedávné kauzy spojené s ovlivňováním mediálního obsahu ze strany vlastníků České republice. Provedený výzkum předkládá názory 10 etablovaných českých novinářů a potvrzuje předpoklady řady zahraničních studií, tj. že významnými omezujícími slova jsou především ekonomické subjekty jako inzerenti či mediální partneři, a také sami novináři vlastní autoregulací.
|
|
|
Boj o svobodu tisku: Bádensko a německý liberalismus ve 30. letech 19. století
Návojová, Kateřina ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou a specifickou mediální situací v roce 1832 v Bádenském velkovévodství s důrazem na šíření liberálních idejí a jejich snahou ovlivnit veřejnost prostřednictvím jednoho typického německého listu této doby. Během šesti měsíců se v Bádenském velkovévodství nacházela mimořádná situace, kdy byla omezena cenzura, a pro novináře se tak náhle objevily nečekané možnosti. Jako reakce na potlačení cenzury vznikl i opoziční deník Der Freisinnige. Ačkoliv jeho existence byla krátkodobá, jsou v něm patrné a dobře pozorovatelné projevy liberálních hodnot a reflexe tehdejších názorů. Tento deník byl ve své době důležitější a mocnější než jakýkoli jiný, protože spolupracoval s jedním z hlavních iniciátorů liberalismu, Karlem von Rotteckem. Tento přední liberální iniciátor byl také aktivní v politice. Právě spojení těchto dvou rolí bylo velice mocné. Svoboda slova chápána jako jeden z hlavních liberálních požadavků umožňovala praktické prosazování liberálních myšlenek skrze média, a tedy jejich propagaci mezi občany. Tato případová studie věnuje pozornost tomuto speciálnímu dění v rámci liberálního smýšlení a svobody tisku. Politický a společenský kontext je vztažen na dění v období mezi lety 1815 až 1832 v Bádenském velkovévodství i bývalém Německém spolku. Současně se práce...
|
|
| |
host ::
RSS.